Zachránila jste mi moje klouby

V lednu ke mně přišel pan Milan. Už podle jeho chůze bylo jasné, že je něco hodně špatně. Každý krok ho bolel, pohyboval se opatrně, jako by se bál, že se každou chvíli něco v těle zlomí. Působil unaveně, sklesle, trochu bezradně.

Posadil se a po chvíli ticha řekl: „Nevím už, co mám dělat.“
Trápila ho vyhřezlá ploténka, kolena, levý kyčelní kloub i ramena. Byl objednaný na operaci, ale bolesti byly tak silné, že nevěděl, jestli do té doby vydrží. Cítil, že se mu tělo úplně rozpadá.

Povídali jsme si. O jeho životě, o tom, co všechno dělal, co ho těšilo. Hrál fotbal do svých padesáti let, byl aktivní, pořád někde v pohybu. A teď? Nemohl ani vyjít schody bez bolesti. Řekl mi: „Cítím se, jako by mě moje vlastní tělo zradilo.“

Bylo to smutné slyšet. Člověk, který byl zvyklý na pohyb, najednou nemohl skoro nic. Nejhorší ale bylo, jak moc mu to vzalo náladu a radost ze života. Nešlo jen o tělo, ale i o smutné pocity.

Domluvili jsme se, že to zkusíme nějak jinak. Nenásilně, trpělivě, s respektem k tomu, co všechno už si jeho tělo odžilo.

Na konci března přišel znovu. A tentokrát přišel úplně jiný člověk. Byl plný elánu. Usmíval se. „Zachránila jste mi moje klouby,“ řekl hned mezi dveřmi.

Bolesti kolen byly pryč. Kyčel se rozhýbal. Ramena bolela už jen minimálně. A ta vyhřezlá ploténka, která ho ničila celé měsíce, už se taky skoro neozývala. Nešel na žádnou operaci – najednou nebyla potřeba. „Začal jsem jezdit na kole,“ řekl mi a smál se. „To jsem si v lednu vůbec nedovedl představit.“

Bylo krásné vidět, jak se mu vrací chuť do života. Pořád používal stejnou větu: „Nechci zažít ty lednové bolesti znovu.“ Nešlo jen o fyzickou bolest, ale o to, co s člověkem udělá, když mu tělo přestane sloužit.

Tohle je příběh pana Milana, který to v lednu skoro vzdal. A v březnu se znovu postavil na nohy – doslova. A vrátil se k tomu, co měl vždycky rád. Nešlo o žádný zázrak, jen o to, že jsem panu Milanovi připravila Chytrý HomeoDetox. Pomohl mu zpět k pohybu, svobodě a radosti.